Kontrabásník

To mé já
kontrabásník
za nocí
a rán
spoléhám,
když se zasním,
že básník víc
je sám
Nemoudří ve svých arénách
básník a s ním mé malé já
pak odpočívají
v tichu zvláštním
co se v příští chvíli rozpadá
To mé já
kontrabásník
usíná
na vážkách
jak lehký, přeobratný
služebník i pán
zatouží na svých galérách
básník a s ním mé drzé já
a výsledkem je smích
tichý zvláštní
když zamíří přídí k zahradám
tápou ve znaménkách a ve značkách
váha slova nízká je rozmačká
vysíláním, voláním básník víly nahání
já je srážím
my se v příští chvíli rozpadá
my se v příští chvíli rozpadá
mise bílá tříští