Muž na kraji noci

Přicházíš pozdě a možná ještě později
U brány do ticha křik myšlenek se tlačí
Barevní motýli mých představ i nadějí
Se koupou v prvním jarním pláči

Muž na kraji noci
Sedí, usmívá se
A můj genius loci
Bezradně bloudí časem

Z hloubi Země vychází slabé volání o pomoc
S tebou, bez tebe se cítím sama
Zatímco hodiny pomalu měří noc
Topím tvé obrazy ve studni pod řasama

Muž na kraji noci
Sedí, usmívá se
A můj genius loci
Bezradně bloudí časem

Našeptávač měsíc najednou nemá co říct
Tma se vlní v bocích
Z tebe už nezbývá nic

Zapoměl's na mě, jako se zapomíná na minulé životy
Vzduch se dál vlní máváním ptačích křídel
Přestávám vnímat tikání samoty
A padám nahoru bez zábran a bez stavidel

Muž na kraji noci
Sedí, usmívá se
A můj genius loci
Bezradně bloudí časem