Závoj mlhy

Bouřlivá řeka
v bledé záři svíc
z šatů se svléká
a touží vědět víc

Jak slaný je příboj
když do něj se noří
z mlhy má závoj
Cítíš, jak mé tělo hoří

Z nás dvou jsem to já
já ten blázen
Miluji víc a tak trochu jsem sám
že se mi zdá
že se mi zdá sen
jak magnólie ti trhám

Jsem to já
já ten blázen
V moři klasů tam pro mne stůj
Nebe je dál
Ustel si na zem
Z hlasů já poznám ten tvůj

Žár v očích vlků
Touha nezná strach
Zkus natáhnout ruku
Pramen je na dosah

Než odejdeš domů
déšť barvy splách
Pak ve stínu stromů
točí se svět v korunách

Napiš mi psaní
o srdci zraněném
a co jaru brání
dostat se z ledů ven

Když choulíš se zimou
dej si křeslo blíž
Zlý šípy nás minou
Nezklamu, snad uvěříš

Z nás dvou jsem já