Tři kámošky psycholožky

Tři kámošky psycholožky vracely se nocí,
tak asi nějak domů cestou necestou.

Zpívaly si, lechtaly se, vlnily se v bocích, a
měly prostě tu svoji
krásně rozvernou.

A to se ví, to se ví, že jim chlapi nechybí,
a to se ví, to se ví, že jim chlapi nechybí,
no to se ví, to se ví, že jim chlapi nechybí,
a tak si zpívají, když čůrají u cesty ve křoví.

Tři kámošky psycholožky uzavřely sázku,
která suchou nohou řeku překročí.

Dvě tam spadly, třetí asi zlomila si nohu,
teď válejí se smíchy po jehličí.

A to se ví, to se ví, že jim chlapi nechybí,
a to se ví, to se ví, že jim chlapi nechybí,
no to se ví, to se ví, že jim chlapi nechybí,
a tak si zpívají, když ždímají si prádlo krajkový.

Tři kámošky psycholožky zapomněly, že se
tento rok strašně vos urodilo v lese.

A tři kámošky no... holky fajnový,
teď utíkaj, když je píchaj svině pruhovaný.

A to se ví, to se ví, že jim chlapi nechybí,
a to se ví, to se ví, že jim chlapi nechybí,
no to se ví, to se ví, že jim chlapi nechybí,
a tak si zpívají a jsou štastný, i když jsou napuchlý.

Tři kámošky psycholožky vrátily se domů,
nad městem se právě rozednívalo,
když usnuly, slíbily si, že zítra půjdou znovu
a budou dělat, že se nic nestalo.

A to se ví, to se ví, že jim chlapi nechybí,
a to se ví, to se ví, že jim chlapi nechybí,
no to se ví, to se ví, že jim chlapi nechybí