Malý Vítr

Malý vítr, ještě ne dost starý na to,
Aby sílu, co má, moh srovnávat s tátou
Ráno zved se a vál městem jižní branou,
Od lidí se držel stranou, neb ho matou

Pak se nad náměstím vznes
Foukal tak, až pouštěl děs
A děsně rád by, kdyby fotr to viděl
Že se tady přestal bát
Že jak cítí, že chce vát

A kdekdo divil se tomu, že pak odvanul domů
Vždyť tam, kde mluví se tiše
Byl slyšet
Vaň, přece–duj ještě chvíli
To my si tě vymodlili

A co já
When always Dajána