31. kolej

Pod klenbou nádraží veselí lidé se smějí,
hodina sudá či lichá, zní hovor a křik.
Třicet je kolejí, které se navracejí,
třicátá prvá je tichá jak tajený vzlyk.

Možná někdo to ví, kam ty koleje vedou
a proč nastoupil smutek do vagonu.
Za most betonový zelené vlaky jedou,
zbyly obaly z kytek na peronu.
Za most betonový zelené vlaky jedou,
zbyly obaly z kytek na peronu.

Pod klenbou nádraží Babylon řečí a zvuků,
z ostatních kolejí veselé vlaky jedou.
Na této poslední obava roztřese ruku
v ponuré naději, že snad už nepřijedou...

Prsten granátový barvu svou změní v šedou,
ústa šeptají ještě a zasvítí blesk!
Každý dnes už to ví, kam ty vagony jedou
a proč s kapkami deště padá i stesk.
Každý dnes už to ví, kam ty vagony jedou
a proč s kapkami deště padá i stesk.