Pisen pro jockeye

Kdo s myšlenkou loudavou se toulá po závodní dráze
Ten bude smeten první smečí času
I když se mu zdálo, že je absolutním vládcem chvil
Oč moudřejší je kůň z Chuchle, který nikdy nebyl v Praze
A nikdy se nepás', nepás' na Parnasu
Páč je mu jedno, v které stáji právě zakotvil

Jsem jockey, nikoli však discjockey
Abych si pouštěl vlastní desky
Nečekám na O.K
Na momentální třesky, plesky
Nevěřím v náhodné "černé koně" - konjuktury doby
Píseň je mojí profesí a neznám jiné hobby
Než trysk a cval těch hrdých bytostí
Žijící život v opojení rychlostí

Znám koně efemérní, co jednou byli první v cíli
Aby však ušli koňskému rasu
Který na jejich poslední dostih nůž si nabrousil
Ze strachu dali se zapřáhnout, zapřáhnout do pohřební káry
Svou hřebčí hrdost poslali k ďasu
A políbili chomout, co jim život zachránil

Jsem žokej, nikoli však discjockey
Abych si pouštěl vlastní desky
Nečekám na O.K
Na momentální třesky, plesky
Nevěřím v náhodné "Černé koně" konjuktury doby
Píseň je mojí profesí a neznám jiné hobby
Než trysk a cval těch hrdých bytostí
Žijící život v opojení rychlostí

Navzdory těm, co vlastním monologem zhluchli
Mí hřebci ztepilí
Tiše si běží svůj dostih v Chuchli
Pro radost z vlastního žití
V extázi svobody krevního vlnobití