Agnes a Krysar

AGNES:
Stůj, ty, co jen skrýváš tvář,
Tvůj hlas tě prozradí.
Ty zajal's mou duši
A srdce mi buší,
Když stojíš v pozadí.

Nejsi z tamtěch zástupů
Mužů spadlých z nebe,
Co vždycky mě chtěli
A jen nevěděli,
že čekám na tebe.

KRYSAŘ:
Ty víš sama proč odcházím,
Proč skrývám svoji tvář.
Jsem totiž nic.
Ne. Jsem možná víc než nic!
Jsem Krysař.

Jdi domů a zapomeň
A někdy se šťastně vdej.
Moc divnej je svět,
Tak jdi pryč a hned.
Na mě nečekej!

AGNES:
I kdybys šel do pekla,
Já půjdu za tebou.

KRYSAŘ:
Ty nevíš, co říkáš!

AGNES:
Proč se mne zříkáš!?
Vždyť dávám ti duši svou.

KRYSAŘ:
Má náruč zabijí.

AGNES:
Smrt je má -

KRYSAŘ:
Vášeň opíjí.

AGNES:
- Ztracená -

KRYSAŘ:
Toho jsem se bál!

AGNES:
- Příbuzná.

KRYSAŘ:
A tak se proklínám, že jsem tu zůstával!
Když jsem tě uviděl!

AGNES:
Klín můj si vem!

KRYSAŘ:
Zmizet jsem hned měl.

AGNES:
Kdy odejdem?

KRYSAŘ:
Až skončím práci svou.

AGNES:
Áááá...

KRYSAŘ:
Připrav se na cestu trnitou, dalekou!

OBA:
Až bouře nás zasnoubí,
Budem oba prokletí.
Za svědka blesk,
Už nepoznáš stesk,
Ve věčným objetí.

KRYSAŘ:
Až skončím svoje dílo, buď připravená.

AGNES:
Přijdeš pro mne?

KRYSAŘ:
Přijdu pro tebe.