Mlč a buď ráda

V bedně je prd a stěny tvýho bytu
se zdají být zas trochu těsnější.
Chceš z toho smutku pryč a náhle jsi tu
a moje společnost tě konejší.

Strach z vlastní nahraditelnosti
je to jediný, co nás spojuje.
Nad desátým pivem plácáme hlouposti
a proti světu spolu bojujem.

Tlacháme fráze a hráze
prolomíme chlastem.
Lížem si rány a brány
otevřem slastem.
Dnes v noci ať se stane, co se stane,
neříkej ne!

Mlč a buď ráda, že máš kamaráda.
Buď mou žížalou Julií a já budu tvá Dáda.
Tak mlč a krej mi záda,
ve dvou se to hned líp životních snů vzdává.

Měníme svět v hospodským šerosvitu,
přípitek střídá přípitek.
Volíme mezi nocí prostou citu
a ránem prostým výčitek.

Pak naprostej nedostatek soudnosti
a alkoholu v krvi přebytek,
nás ráno přivede do tvý domácnosti,
kde si na podlaze způsobíme zážitek.

No tak buď ráda, že máš kamaráda.
Buď mou žížalou Julií a já budu tvá Dáda.
Tak mlč a krej mi záda,
ve dvou se to hned líp životních snů vzdává.