Jama Pekel

Vesnice hori, noci jdu sam,
Zkratim si cestu pres pole lan,
Obklopen dymem, na konci sil,
Ae smysl neznam, jasny mam cil,
Vidomi ztracim a prece bdim,
Vede mi Iabel, tam dolu - k svym.

Snad jsem jij mrtev, pro tento svit,
Satan vsak silu vraci mi zpit,
Koneeni vidim pekelny chrtan,
Do jhavych temnot vrele jsem zvan.
S tilem jij nehmotnym prichazim blij,
Za mnou se zavira jelezna mrij.

Jama pekel, stokrat prokleta,
Jama pekel, krvi zalita.

Tei sloujim Iablu, smrti a zlem,
Roznasim zkazu, jsem demonem.
V kajdem staveni eern¤ oltar, na kajdem obraze je moje tvar.
S hrozivym smichem vracim se sem,
Priznivci Iabla padaj na zem.
Eerna je touha, bleda vsak krev,
Kdo neni vyholen, sklidi muj hniv.
Marni se pachti, modli a sni,
Demonem stat se ne kajdy smi.
Posedli vztekem vesnici bori,
Marni vse dilaji, marni stoh hori!