Jezebel

Kde vzal se v tobě ten žár, kdo dal tvým bokům tvar?
Ďábel sám stvořil tě z požárů

V tvých očích jsou roje včel, ó, Jezebel
Ďábel sám, chopil tě do spárů

Kdo ve tvých ňadrech dlí pomstou posedlý
Kdo v tvé kráse skrývá se?
Ďá-a-á-ábel sám, Jezebel, já tě znám!

Vtělil se v duši tvou jak hrůza před bitvou
Ďábel sám, strůjce všech nesvárů

Pán všech pekel jednou za sto let se na svět rozvzteklí
A proto anděl vzlét, a proto anděl vzlét z předpeklí

Hříšný anděl ztratil z křídel třpyt a nemá svatozář
Však co mu nelze vzít, ach, co mu nelze vzít, tvou tvář

Jeze-bé-e-e-e-el!

V tvých loktech je můj ráj
A o mou duši hraj, ať v tvé kráse
Skrývá se ďá-a-á-á-bel sám
Jezebel, já tě znám!

Ikdyž už jasně vím, že lidstvu kouzlem tvým
Ďábel sám splácí dluh, jsi můj bůh!

Jezebel, Jezebel, Jezebé-é-e-el!