Ikarus

A je mi z tebe špatně, je mi z tebe ještě hůře,
Nožík zlomil se mi kdesi v manikúře,
Obočí si vytrhávám pinzetou,
Až budu jako klaun Ferda,
Kdo bude chtít mi úder dá
A já na dvoře divadla opiju se s Markétou.

Svobodný jsem jak Ikarus,
Z křídel mi kape vosk
A dole bliká Rus,
Opodál Evropa
A já jsem pánem svého života,
Je sobota
A dole malé tečky jako lidi,
Bílí, černí, žlutí, arabi i židi,
Ti, co slepí jsou i ti, co vidí,
Navzájem se nenávidí.

Je to tak.
Ty dny, kdy psával jsem ti třicet esemesek denně
Jsou už pryč, to spíše najdu jehlu v seně
Nežli zbytky kuráže nechat se urážet,
Studená jsi jak kostka polévkové směsi,
Kterou kdosi kdesi za pár korun kupuje si
A pak pomalinku polyká u garáže.

Svobodný jsem jak Ikarus...

V kulisách laciného dramatu se těžko zlobit na tátu,
že kapsy nosil obrácené ven
A bez rozdílu všem říkal: Dobrý den!
Těžko si mámu kreslit modrým progresem,
Když noc je výkresem a z dětství si nesem
S Jakubem Arbesem své těžké deprese na chodbě
Po plese.

Svobodný jsem jak Ikarus...