Jak leta jdou

Jak léta jdou, radši se nevohlížej,
Cos' komu dal a co teď z toho máš,
Ze záplat plášť, nohy, co neuhlídáš,
Zas někam jdou, sám nevíš, kam.

Zem nad hlavou a nebe pod nohama,
Jak pavouk síť své cesty proplítáš,
Jdeš rovinou, myšlenky za horama,
A pak jsi tam a dál se dáš.

Déšť v korunách se s listím rozpovídal,
Pochopit svět, jó, co bys za to dal,
Hledáš ten klíč, co vše by otevíral,
Klíč ke štěstí, svůj malý grál.

Až pochopíš a necháš účtování,
Cos' komu dal a co teď z toho máš,
Vezmeš svůj plášť a dáš se rosou ranní
Dál jednou z cest, vždyť už to znáš.