Jen Ty, Má Sázavo

V klínu divokých skal,
Jako šíp letí říčka v dál v peřejích
Zpívá píseň svou, dnem i noční tmou.
Vlnka si s vlnkou pohraje a pak dál letí říčka do
Kraje, přes hradbu peřejí se tříští, to je řeky cíl.
Jen ty má Sázavo, ty říčko v klínu skal,
Kdybych jen k tobě moh, co bych já za to dal.
Jen ty má Sázavo, ty říčko peřejí vzpomínky na tebe srdce mé zahřejí.
Až z modravých dálek,
Kouzlo se ztratí, k tobě má Sázavo, syn tvůj se vrátí.
Jen ty má Sázavo, až budu umírat,
Na břehu tvém bych chtěl na věky spát.
Pozdravem les jí kyne vstříc a stínem líbá její líc.
V sluníčku zatřpytí se jen než odejde den.
Tma, když padne do údolí,
Proud v závoj mlhy se halí, Jen peřeje do noci řvou tu písničku svou.
Jen ty má Sázavo, ty říčko v klínu skal,
Kdybych jen k tobě moh, co bych já za to dal.
Jen ty má Sázavo, ty říčko peřejí vzpomínky na tebe srdce mé zahřejí.
Až z modravých dálek,
Kouzlo se ztratí, k tobě má Sázavo, syn tvůj se vrátí.
Jen ty má Sázavo, až budu umírat,
Na břehu tvém bych chtěl na věky spát.