Kdyz Na Pavouka Sedne Blues

Když na pavouka sedne blues, tak přestane tkát sítě,
Zaleze si do kouta a pláče jako dítě,
Vybrečí se, vysmrká se do mušího křídla
A pustí se s novou vervou do shánění jídla,
A pustí se s novou vervou do shánění jídla.

Když na verlybu sedne blues, tak ponoří se ke dnu,
A když to není zrovna v lednu, klidně si k ní sednu,
Polechtám ji bublinkama, poplácám po hřbetě,
A je opět spokojená v tom verlybím světě,
A je opět spokojená v tom verlybím světě.

Když na papouška sedne blues, tak vykašle se na zob
A pod zobák si zanadává v rámci slovních zásob,
A pak se vrhne na mrkvičku, pokud jsme mu dali,
A zase je to ten papoušek, tak jak jsme ho znali
A zase je to ten papoušek, tak jak jsme ho znali.

Když na člověka sedne blues a všechno na něj padá,
Zakoupí si láhev vína a pak písně skládá,
Smutek ho však nepřestane pod srdíčkem bodat,
Dokud se mu nepodaří aspoň jednu prodat,
Dokud se mu nepodaří aspoň jednu prosadit.