Tonda Zapotockej

Já narodil se dávno, to ještě voněl svět,
A děda říkal, hochu, to já když bejval mladej,
A já mu tenkrát nevěřil, jak bych to vrátil zpět.
Byli s tátou každej jinde, to přesně podle roků,
Mládí chce si rozbít hlavu o kámen mudrců,
A pak jim 40 let lhali a dneska lžou jak nikdy,
Ale jak bába každý ráno řekla:
"Hochu, hlavně, že jsme zdraví."

A pak jim 40 let lhali a dneska lžou jak nikdy

Ale jak bába každý ráno řekla:

"Hochu, hlavně, že jsme zdraví."

Byla tuze pěkná ženská, i Gottwald za ní lez,

A Zápotockejch Tonda, ten bejval vždycky smutnej,
Co dneska o tom víte, zas nesmí smí se dnes.
Dřív nepustili USA, dnes Rusa zase nechtěj,
Jen pořád náký oni nám dirigujou svět

A proč nám 40 let lhali a dneska lžou jak nikdy
Ale jak bába každý ráno řekla:
"Hochu, hlavně, že jsme zdraví."

Celejch 40 let lhali a dneska lžou jak nikdy
Ale jak bába každý ráno řekla:
"Hochu, hlavně, že jsme zdraví."

Bál jsem se těch minulejch, až svíral se mi dech,
Jenže dneska vyjdu před barák a bojím se snad ještě víc,
Je město moje německé a ruské ve svých zdech.
A kdo krade v týhle zemi, má se jak komunisti dříve
A vlády stojej opravdu, promiňte, za prd,
A to nám 40 let lhali a dneska lžou jak nikdy,
Ale jak bába každý ráno řekla:
"Hochu, hlavně, že jsme zdraví."
Celejch 40 let lhali a dneska lžou jak nikdy
Ale jak bába každý ráno řekla:
"Hochu, hlavně, že jsme zdraví."