Proxima Centauri

(Lyric: kverd)

Zvířený prach nebeských cest se s ránem budí.
Tesklivý ptačí křik vítá mé probuzení.
Po magickém snu jsou raná chladná a země studí.
Vytržený paprsky světla ze spár§ okouzlení,
Jsem sám...

Kotyz - volání v dusotu kopyt,
Kotyz - ve větru zní...

Obraz před očima jasný mi zvolna mizí.
Mizí v šedi mlh, v oparu zapomění.
Kéž by delší byl ten sen, chci zkrotit touhu ryzí,
Nebo chtěl bych do dna vypít pohár nevědění.

(English)

A swirl of dust on celestial roads awakes with the morning.
Wistful bird's screaming welcomes my awaking.
Mornings are chilly and the ground is cold after a magic dream.
Interrupted by rays of light from the clutches of enchantment,
I am alone.

Kotyz - calling in the pounding of hooves,
Kotyz - sounds in the wind...

A bright image before my eyes slowly disappears.
It disappears in a greyness of haze, in the mist of oblivion.
If only the dream can be longer, I want to contain pure craving,
Or I would like to drink the knowledge cup.